Florida je jedno velké překvapení, přilétáme po velmi dlouhém letu do Miami, je leden a s počasím to není nejšťastnější. Máme sice stan, ale deky musíme pro velkou zimu dokoupit. Tak či tak, stan není ve městě kam postavit a hotel si nemůžeme dovolit. Spíme nakonec v zapůjčeném autě u Lummus Park, kde na nás praží celou noc pouliční reflektory. Ráno poskládáme kosti a přes jeden padací most jedem do části Wynwood s nápaditě posprejovanými domy – v Brně nebo Praze jsou povětšinou na fasádách podpisy negramotů skrývajících nejen svou tvář, ale i svou osobnostní ubohost. Tohle místo je ale zajímavé, protože se jedná o opravdové komplikované a nápadité kresby, kde panuje pohodová atmosféra, kterou vystihuje kavárna „PANTHER coffee“. Miami po této zastávce opouštíme, prostě nás nezaujalo, míříme na „Key West“ – řadu ostrůvků směřujících do Karibiku, spojených jednou cestou na jejímž konci je nejen historická pevnost FORT ZACHARI. Key West je známé jako dovolenkové místo a podle toho odpovídají ceny. Za obyčejné kempoviště je žádáno 75$. Nakonec spíme v odlehlejším parku za 12$ po delší rozmluvě i bez rezervace. K večeři v Islamoradě jsou samozřejmě všude přítomné mořské plody – a stojí to za to!
Den začínáme procházkami po ptačím parku a končíme v samotném městě Key West, nejjižnějším ostrově, kde se to jen hemží bary, restauracemi a hospodami. Po prohlídce pevnosti, která strážila dlouhá léta lodní obchodní cestu a má stále namířeny stovky děl na hladinu oceánu, kempujeme v nedalekém parku bez poplatku.
Doslova utíkáme od všeho snobismu přes BAHIA HONDA STATE PARK a motýlí zahradu, kde nejsou motýli až do zlatého hřebu Floridy – EVERGLADES NP a na poslední chvíli bereme místo v kempu LONG PINE KEY. Národní park je gigantický rozlohou, ale pro turisty je tu jen pár pěkných, ale velice krátkých stezek, kde většinu stihnete za dva dny. U těch nejlepších stezek jsme se kochali spoustou krokodýlů ležících hned u stezky(jsou překvapivě klidní a rodinky s dětmi kolem nich chodí jako by nic) a obřího i drobného ptactva, z nichž nejzřetelnější je nesyt lesní (wood stork). Další vycházku, kde jsme nic neviděli, jsme odnesli nesčetnými komářími bodanci. Celou cestu jsme byli pronásledováni mračny komářích útočníků z rozsáhlých mokřad. I když jsme měli oblečeno vše, co počasí dovolilo a téměř jsme vyprázdnili všechny repelenty -přírodě jsme neutekli.
Příště do parku jedině na kajaky, na kterých se dá v parku strávit i celý měsíc.
