Prázdninové cestování přes rumunské karpaty se zastávkou v Budapešti na zpáteční cestě.
Rumunsko je stát ležící z větší části na Balkánském poloostrově v jihovýchodní části Evropy. Rumunsko je jednou ze zemí bývalého východního bloku. S rozlohou 238 391 km² je Rumunsko největší zemí v jihovýchodní Evropě. Střed Rumunska je hornatý, dominují mu Karpaty. Nejvyšší hora, Moldoveanu, dosahuje výšky 2544 m. Pohraniční oblasti jsou tvořeny nížinami: Panonská nížina na západě, Valašská nížina na jihu a rovina kolem řeky Prut na východě.
Karpaty zasahují na území Rakouska, Česka, Slovenska, Maďarska, Polska, Ukrajiny, Rumunska a Srbska. Převážná část leží v Rumunsku – 55%. Svou celkovou rozlohou (přibližně 210 000 km²) Karpaty předstihují i Alpy. Gerlachovský štít (2 655 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Karpat vůbec. Rumunské karpaty jsou známé pod názvem Fagaraš. Hlavní hřeben je vzdušnou čarou dlouhý přibližně 70 km, který v délce 60 km prakticky neklesne pod hranici 2 000 metrů nad mořem. Sami domorodci Fagaraši přezdívají „Deštivé hory“ a lze říci, že je to naprosto výstižné. Mohutná horská hradba zachytává vlhkost a pohoří je velmi bohaté na srážky. Léto v horách trvá pouhé dva měsíce, zima naopak 7 měsíců. Skrz pohoří prochází transfagarašská silnice, která vystoupá až do výšky 2 030 metrů a hlavní hřeben protíná tunelem. U ústí tunelu se na severní straně nachází jezero Balea.
Maďarsko – Budapešť je hlavní město Maďarska. Městem protéká Dunaj. Pravému, budínskému, břehu dominuje (od jihu) vrch Gellért se sochou Svobody, citadelou a sochou sv. Gellérta v úbočí. Severně se nachází hradní vrch Várhegy s mohutným královským palácem obehnaným kamennou zdí. O něco dále se proti obloze tyčí věže Rybářské bašty a Matyášova chrámu. Nejnápadnější stavbou levého, pešťského, břehu je neogotická budova parlamentu (Országház), sto let stará. Má téměř 700 místností a na jeho výzdobě se podíleli nejlepší umělci své doby v zemi. Je považován za jednu z největších vládních budov v Evropě.
